KLAVÍRNÍ ÚPRAVY

(Aranžmá)

Jde o převedení určité skladby do not pro konkrétní nástroj. Pokud jde o klavír, je zde mnoho možností, proto nelze objektivně říct, že toto je ta nejlepší úprava. Pokud hledáte na internetu konkrétní skladbu, najdete různé varianty - každý upravovatel preferuje něco jiného.

Zvláštním druhem úprav jsou TRANSKRIPCE neboli přepis z jednoho nástroje do jiného. Tady už je třeba brát v úvahu, že pouhý přepis not nestačí. Je třeba přizpůsobit skladbu nástroji, jednak aby se dobře hrála technicky a také aby dobře zněla. Dále je třeba zvažovat, které tóny je možné vypustit (např. v doprovodu) a které naopak zachovat, protože jsou pro skladbu podstatné a nezbytné.

Občas se vyskytuje zvláštnost (pro mě stále neobjasněná): originální zápis je v "rychlejších" hodnotách, než jak ve skutečnosti zní-jak se hraje. V takovém případě raději zvolím zápis do not pomalejších, protože to usnadňuje hraní a představu o tom, jak to má znít. Příklady:

Pomalá věta Adagio z Patetické sonáty:

Largo z Čtvero ročních dob:

Largo z Novosvětské: 

Largo "pro děti" ořezaným tečkovaným rytmem - to je opravdu zmrzačená melodie

Takovouto úpravu můžete na netu pořídit za pouhých 8 doláčů...:

'O sole mio:

U této slavné melodie je také několik odlišností v notovém zápisu oproti tomu jak se to zpívá (např. Pavarotti, Bocelli). V úvodní části není tečkovaný rytmus, ale dlouhé noty, před refrénem nezpívají triolu, závěr je také variabilní. Dávám přednost zpívané verzi.

Pokud se vydáte do obchodu a zakoupíte klavírní noty se spoustou lákavých titulů, měli byste počítat s tím, že v klavírní úpravě se vždy odráží vkus, vzdělání a preference upravovatele. Proto se jednotlivé úpravy od sebe liší - co člověk to názor a jiný způsob. Nespoléhejte na to, že "co je psáno, to je dáno" a že to dělal "odborník" který přece ví, co dělá. Stále se podivuji nad tím, kolik nepřesností a prohřešků proti hudebnímu cítění se v těchto úpravách objevuje. Nakonec si raději úpravu vytvořím sám, abych byl spokojen.

NEJČASTĚJŠÍ PROHŘEŠKY KL.ÚPRAV 

(Podotýkám, že se nejedná o neúmyslné chyby, ale záměr, tendenci, která je zřejmá bez ohledu na autora nebo stát.)

• Zjednodušování rytmu melodie - např. místo triol se použijí osminy, místo tečkovaného rytmu jsou noty bez tečky.
• Nota, která nastupuje těsně před koncem taktu (obvykle osmina) se posune až na první dobu následujícího taktu.
• Nerespektování originální melodie - některé tóny v originálu vůbec nejsou.
• Harmonizace - méně obvyklé akordy jsou nahrazovány těmi obecnějšími.
• Chybějící text písně, který pomáhá orientovat se v partituře (podobně i označení akordů) .
• Doprovod - buď je zbytečně komplikovaný nebo kolovrátkový-stále tentýž.

LARGO - A.Vivaldi (z cyklu Čtvero ročních dob - Zima)

V originále hrají doprovod dvoje housle - rozložené akordy v pizzicatu ve dvojhlasu (tercie). Hrát to stejně na klavír by působilo nepřirozeně, - chyběla by tam totiž důležitá složka - bas, který se hraje v dlouhých hodnotách. Ani hra v terciích mi nepřipadá vhodná.

Pokud chceme hrát rozklad akordu jedním modelem, je třeba počítat s určitými disonancemi, které vznikají při střetu s melodií. To, co v pizzicatu houslí nevadí, bude na klavíru znatelné.

ORCHESTR NEZNÍ JAKO KLAVÍR

Je třeba respektovat originál, avšak pozor na druhý extrém - přílišné lpění na originálu je spíše na škodu. Platí to zejména při převodu klasických skladeb. V orchestrální úpravě jsou např. použity určité disharmonie, které v různých barvách nástrojů znějí přijatelně, kdežto v klavírní úpravě vyčnívají a tahají za uši - viz Barcarola od Offenbacha.

POUŽÍVÁNÍ OBRATŮ

Mezi upravovateli velmi rozšířené. Ovšem mějte na paměti, že tím oslabujete harmonii - změna je pak skoro nepostřehnutelná.

DRUHÉ HLASY - BARVA, ZVUK 

Pokud je ke zpěvu přidán druhý hlas o tercii výš (např. mandolína v Kávu si osladím), pak to v tomto aranžmá nevadí. Ovšem v klavírní úpravě, kde mají všechny tóny stejnou barvu a zvuk, by tento vyšší hlas zastínil první. Pokud chceme zachovat paralelní dvojhlas, snížíme 2.hl. o oktávu a hrajeme v sextách.

PRAVIDLA, ZÁSADY KL.ÚPRAV

Pokud jsou disharmonizující tóny od sebe dotatečně vzdáleny a hraje se v rychlém tempu, disonance je téměř nepostřehnutelná - je tedy možné tolerovat i souzvuky jako je půltón (malá sekunda).